Radioaktivní zamoření


Po explozi Černobylu se stalo největším nebezpečím pro okolí radioaktivní zamoření. Podle sovětských zpráv přestala radioaktivita z reaktoru unikat až 6. května 1986. Od 7. května byla aktivní zóna 4. bloku elektrárny Černobyl chlazena tekutým dusíkem a 8. května klesla teplota v aktivní zóně na cca 300 °C.

Radioaktivní zamoření tedy bylo způsobeno únikem radioaktivity z reaktoru, který trval 10 dnů. Podle zprávy Černobylského fóra (oficiální zpráva reprezentativní skupiny odborníků OSN a dalších institucí) zapříčinila jaderná nehoda únik radioaktivních látek v rozsahu zhruba 14.1018 Bq (Becquerel). To je například o jeden řád méně, než radioaktivní zamoření způsobené při testování atomových zbraní před přijetím smlouvy o zákazu testů (v atmosféře, vnějším vesmíru a pod vodou) z roku 1963.

Radioaktivní zamoření bylo způsobeno celou řadou látek, které z reaktoru jaderné elektrárny Černobyl následkem dvou výbuchů unikly. Jednalo se o radioaktivní vzácné plyny, zejména izotopy xenonu (Xe) a kryptonu (Kr). Dále to byly izotopy jódu (I) v plynné fázi, ve formě aerosolů i ve formě organické. Další těkavé prvky a sloučeniny, telur (Te) a cesium (Cs), se do ovzduší dostaly formou aerosolů nebo s částicemi rozprášeného jaderného paliva. V menším zastoupení šlo o radioizotopy málo těkavých prvků, jako je cer (Ce), zirkonium (Zr), barium (Ba) a stroncium (Sr).

Tyto netěkavé radionuklidy se vyskytovaly ve formě větších aerosolů, a proto byl jejich dopad omezen převážně na území v bezprostředním okolí elektrárny. V menším množství se však dostaly i do větší vzdálenosti. S rozprášeným palivem unikly do ovzduší i aktinidy. Zpráva Černobylského fóra uvádí také izotopy plutonia (Pu) a americia (Am).

Výbuch v jaderné elektrárně Černobyl vynesl radioaktivní látky do výše asi 1500 metrů. V této výšce proudil vzduch z jihovýchodu rychlostí 8 až 10 m/s. Vzniklý radioaktivní mrak byl větrem hnán nejdříve nad Skandinávii, kterou přeletěl a obrátil se zpět k místu svého vzniku. Ještě v den havárie však vítr na Ukrajině změnil směr a vál kontaminovanou vzdušnou masu přes Polsko přibližně směrem na tehdejší Československo a na Rakousko. Později se vzdušná vlna odrazila od Alp a vracela se zpět směrem na Polsko. Druhá velká vlna radioaktivního zamoření zasáhla i Bulharsko.

Radioaktivní jód, jehož únik hrál při nehodě významnou roli, má velmi krátký poločas rozpadu a relativně brzy po nehodě se přirozeným způsobem rozložil na neškodné látky. Při zkoumání dlouhodobějších dopadů tedy dnes již jód nehraje žádnou roli a radioaktivním zamoření se dnes již nepodílí.

Z hlediska radioaktivního zamoření jsou však horší stroncium a césium - mají poločas rozpadu 30 let. Obě látky tedy budou hrát roli ještě po několik desetiletí. Izotopy plutonia a americia přetrvají na zasaženém území pravděpodobně až tisíce let, ale jejich příspěvek k ozáření lidského organizmu je zanedbatelně nízký.
19.02.2009 10:00:56



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se